BIO Chia Seeds 200g

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Vláknina

Skupina nestravitelných látek v rostlinných potravinách (celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině, ovoci). Mechanicky povzbuzuje správnou funkci střev, a podporuje tak zažívání, snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol.

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Fosfor

Fosfor je obsažen v každé naší buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou sestaveny naše nukleové kyseliny – nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů, tuků a bílkovin, přenosu energie.

Fosfor je důležitou součástí struktury kostí, zubů a membrán. Tento minerál hraje významnou úlohu v několika biochemických reakcích. Hlavním zdrojem fosforu jsou maso a mléko, celozrnný chléb a cereálie. Neexistují žádné zprávy o toxických účincích fosforu. Pouze je-li spotřeba fosforu vyšší než příjem vápníku, může narušovat vstřebávání vápníku a jeho dostupnost. Vyskytuje se v potravinách jako je červené maso, drůbež, ryby, sýr (např. parmesan), vejce, obilí, ořechy, luštěniny, především hrách a čočka. Doporučené denní množství 800mg/den. Tolerovaná hranice příjmu je 4,0 g/den, nejvyšší úroveň příjmu bez pozorovaných nežádoucích příhod: 3,5 g/den. Rizikové skupiny- Vysoký příjem antacid s obsahem hliníku. Příznaky nedostatku se vyskytují zřídka. Pokud dojde k předávkování poznáme podle vysoké koncentrace fosfátu a ty mohou vést ke snížené hladině vápníku.

Funkce:

- nepostradatelnou složkou mineralizace kostí
- obsažen v hydroxyapatitu, který dodává kostem pevnost
- nejdůležitější zdroj energie pro buňku (adenosin-trifosfát, ATP)
- základním prvkem tuků ve stavbě buněčných membrán (fosfolipidy)
- důležitá úloha při udržování acidobazické rovnováhy
- fosforylační aktivace mnoha katalytických proteinů
- regulace homeostázy fosfátů prostřednictvím hormonů

Vitamíny a minerály
Hořčík

Hořčík je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, , ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu.Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům.

Tento minerál je nepostradatelný pro řadu tělesných funkcí, včetně přenosu nervových impulsů, tvorby zubů a kostí a svalových stahů. Hořčík je nezbytný pro velký počet biochemických reakcí v rámci metabolismu. Aktivuje více než 300 enzymů, je důležitý pro tvorbu energie, stabilizuje buněčné membrány, je velmi důležitý jako faktor přenosu vedení, působí proti poruchám srdečního rytmu.
Důležitý ve sportu jako ochranný prostředek. Lidské tělo obsahuje 25 g. Nejbohatší na hořčík je kostra, mozek, srdeční sval, játra a ledviny, dále je v ořechách, banánech, rýži, obilninách a listové zelenině. Jeho nedostatek může vést neuromuskulární dysfunkci.Doporučená dávka je 300-maximálně 350 mg/den. Nesmí být podáván při porušené funkci ledvin a pomalém chodu srdce. Následky nedostatku hořčíku- bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, svalové křeče, nedostatek vápníku, premenstruální syndrom, deprese, obtíže se soustředěním, zvýšený krevní tlak, průjem a zácpa.
Pozor na rizikové skupiny, kterými je těhotenství, kojení, velké sportovní výkony, postižení střev, antikoncepce, vysoký příjem vápníku, bílkovin, mentální anorexie a cukrovka.

Vitamíny a minerály
Měď

Měď je důležitá pro metabolizmus sacharidů v organizmu, ovlivňuje vytváření kostní hmoty a krvetvorbu, ovlivňuje i fungování nervového systému.

Je nutná pro tvorbu krevního barviva hemoglobinu a jako součást mnoha reakcí, směřujících k uvolňování energie. Je nepostradatelná , v těle je obsaženo 50-120 mg. Nedostatek vede k poruše metabolismu a růstu. Je obsažena v zelí, lískových ořechách, semínkách, mořských živočiších, játrech a mase. Je to látka, která likviduje peroxidové ionty. Potřeba je 2,0 mg/den. Pozor při větším množství, hrozí předávkování (otrava mědí). Nedostatky se projevují zvýšenou náchylností k infekčním nemocem, poruchami růstu a poruchami kožní pigmentace. Předávkování hrozí také v případě pijete-li vody s vysokým obsahem mědi.

Rizikové skupiny:

- léky: antacida
- špatná výživa
- poruchy vstřebávání živin (vysoký věk, chronický průjem, Crohnova nemoc)
- porucha funkce ledvin
- popáleniny
- zvýšený příjem zinku a železa

Vitamíny a minerály
Vápník

Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí kostí a zubů, nachází se ale i ve svalech, krvi a dalších tělesných tkáních.

Jeden z nejznámějších a nejužívanějších minerálů 2% celkové hmotnosti těla.. V moderní stravě (s výjimkou některých mléčných produktů) jej bývá nedostatek.Vápník je základní součástí kostí a zubů, kterým pomáhá zajišťovat pevnost a tvar. Relativně malé množství je obsaženo v krevní plasmě, kde asistuje při přestupu živin buněčnými membránami. Je také nezbytný pro správnou krevní srážlivost, hojení ran a činnost svalů. Dostatečný a dlouhodobý příjem dobře využitelné formy vápníku je důležitou prevencí v boji proti osteoporóze. Nelezneme jej v mléčných výrobcích, zelenině a ovoci. Dávkování 800 mg/den.
Nesmí být podáván při snížené funkci ledvin, zvýšené hladině vápníku, předávkováním vitaminu D. Nedostatek vápníku se projevuje únavou, poruchou srážení krve a podrážděností.
Vysoké dávky mohou vést k předávkování zácpa nebo průjem.

Rizikové skupiny:

- děti, dospívající, starší lidé (snížené vstřebávání vápníku)
- těhotenství, kojení
- užívání léků (projímadla, tetracykliny, antacida)
- vysoký příjem fosforu (limonády, omáčky) a živočišných bílkovin (dochází k okyselení vnitřního prostředí a vápník je tělem používán k neutralizaci kyselosti), volné mastné kyseliny (tvorba rozpustných komplexů s vápníkem), čaj, špenát, rebarbora
- menopauza
- akutní zánět slinivky břišní
- porucha vstřebávání (Crohnova nemoc)
- nedostatek vitaminu D (zejména starší lidé)

Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu.