HiTec protein 30g

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Průměrné nutriční informace
Bílkoviny - proteiny

Z hlediska svalového objemu je pro nás nejdůležitější taková bílkovina, která je rychle vstřebatelná a má silný anabolický účinek. Velmi výstižnou odpovědí je poměr bílkovin v lidském mateřském mléce. Jinými slovy je to právě to, na čem jsme „odkojeni“ v období, kdy potřebujeme maximální růstový potenciál. Lidské mléko obsahuje syrovátkovou bílkovinu a kasein v poměru 4 / 1, tedy přesně naopak než je tomu v mléce kravském. Proto je pro nás nejdůležitější v objemovém tréninku právě syrovátková bílkovina, která se vyznačuje velmi rychlou „vstřebatelností“. Pro příklad - pokud přijmeme nalačno 30g syrovátkového proteinu, hladina aminokyselin v krvi dosáhne vrcholu již po jedné hodině a vrátí se na původní úroveň cca po dvou hodinách, to má svůj význam zejména po tréninku, kdy je kladen důraz na rychlý příjem lehce stravitelných bílkovin. Dalším faktorem je silný anabolický účinek syrovátkové bílkoviny, kdy uvedená dávka 30g zvýší až o 68% úroveň syntézy bílkovin.

Doporučené formy pro svalový objem:
Syrovátkový izolát, koncentrát, hydrolyzát, či jejich kombinace ( viz. níže – legenda )
Vícesložková bílkovina, v poměru syrovátková bílkovina / kasein, nebo vaječná bílkovina – 3 až 4 / 1
Večer před spaním je možné dávkovat kasein, nebo mléčný izolát
DIETA, ZPEVNĚNÍ POSTAVY

Pokud je Vašim cílem „shodit“ tuk a zpevnit postavu, je pro Vás naopak nejdůležitější bílkovina, která se vstřebává pomalu a zásobuje tak Vaše tělo potřebnými aminokyselinami po dobu tří až čtyř hodin. Právě kravské mléko má ideální poměr „pomalého“ kaseinu a syrovátky 4 / 1. Ideální formou je tedy v tomto případe mléčný izolát, či přímo kasein. Mléčný izolát nabízí kromě vysokého obsahu pro tělo nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, vysoký obsah bioaktivních peptidů (laktoferin, glykomakropeptidy), které mají pozitivní účinky na zdravotní stav a regeneraci. Kasein je nesporně v této kategorii králem, je znám pro svůj silný antikatabolický účinek: díky pomalému vstřebávání, velmi silně brání odbourávání bílkovin ze svalové hmoty, po dobu až 4 hodin. Nevýhodou kaseinu je těžší stravitelnost (sráží se žaludku během trávení do „zhluků“), proto se vyrábí ve formě vazby na minerál a to nejčastěji vápník, nebo draslík. Právě tyto formy usnadňují jeho stravitelnost a využití. V současné době přichází také na trh nová, revoluční forma micelárního kaseinu, která daný problém doslova eliminuje. Další vhodnou bílkovinou, zejména pro ženy, je sojová bílkovina, opět ve formě sojového izolátu. Sojová bílkovina je po Amaranthu druhá nejplnohodnotnější rostlinná bílkovina, která má deficit esenciální (pro tělo nepostradatelné) aminokyseliny L-methioninu. Mezi její hlavní pozitiva patří vysoký obsah flavonoidů, které mají silné antioxidační a antikancerogenní (protirakovinné) účinky. Často se v tomto případě používají vícesložkové proteinové produkty založené na kombinaci uvedených složek, které jsou případně obohaceny i o vaječný albumin, který je po kaseinu druhou „nejpomalejší“ bílkovinou z hlediska vstřebávání.

Doporučené formy pro dietu, zpevnění postavy:
Kaseinát vápenatý, micelární kasein
Mléčný izolát
Sojový izolát
Kombinace uvedených složek
Legenda - používané formy bílkovin dle čistoty:

- Koncentrát: obsahuje 70 – 85 % bílkovin, zbytek tvoří nežádoucí balastní látky, u mléčných bílkovin např. laktóza. Jedná se o méně kvalitní formu bílkoviny

- Izolát: obsahuje 90 – 98 % bílkovin. Jedná se o vysokokvalitní formu bílkovin.

Poznámka: pokud se daná forma bílkoviny štěpí, vzniká hydrolyzát, pro který je charakteristický vysoký obsah volných, rychle vstřebatelných aminokyselin a jejich řetězců ve formě oligopeptidů a polypeptidů.

Jak již bylo řečeno dříve, bílkoviny, neboli proteiny jsou opravdovým základem nejen posilovacího tréninku. Proteiny jsou totiž v organismu všudypřítomné. Jsou jak častou stavební jednotkou (základ svalů, kostí i vazů), tak především součást všech enzymů, to znamená látek hlídajících a usměrňujících veškeré metabolické pochody (ano, i ty související s posilováním). My se ale nyní nebudeme zabývat metabolismem jako takovým příliš do hloubky a spíš se podíváme na bílkoviny co do jejich příjmu a zhruba si přiblížíme jejich přeměny v organismu a úskalí v jejich požívání ...

Proteiny nejsou ve své podstatě nic jiného než jen řetězec základních stavebních kamenů, a to sice aminokyselin. Takovýchto aminokyselin se v lidském těle vyskytuje 20 (v některých literaturách může být uvedeno 21). Tyto se dělí na neesenciální (tělo je dokáže vyrobit) a esenciální (obsahují některé řetězce, které tělo nedokáže připravit, a tudíž jsme odkázáni na jejich příjem v potravě). Je zajímavé, že pomocí pouhých 20 aminokyselin je možno poskládat nepřeberné množství proteinů jen jejich prostým přeskupením. Tomu se říká stavebnicový princip.

Průměrné nutriční informace
Sacharidy - uhlohydráty

Organické látky obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Dělí se na jednoduché sacharidy, tj. na monosacharidy (glukosa, fruktosa), a na sacharidy složené, tj. oligosacharidy (disacharid sacharosa) a polysacharidy (škrob, celulosa). Sacharidy jsou vedle bílkovin a tuků nejdůležitější základní složkou výživy.

Průměrné nutriční informace
z toho cukry

Cukry řadíme obecně mezi sacharidy. Jak již bylo v obecné kapitole o sacharidech řečeno, sacharidy dělíme dle složitosti do 3 základních skupiny: monosacharidy, oligosacharidy (disacharidy) a polysacharidy. Za cukry můžeme označit jednoduché monosacharidy (1 molekula cukerné jednotky) a disacharidy (2 molekuly cukerné jednotky). V laické veřejnosti je pojem „cukr“ užíván hlavně pro disacharid sacharózu (řepný či třtinový cukr), ačkoliv v oblasti nutričních hodnot (potravinářství) se do pojmu „cukry“, uvedených na etiketě, řadí veškeré jednoduché sacharidy v produktu obsažené.

Průměrné nutriční informace
Tuky

Většina lidí zápasících s tukovými polštáři si říká, jaký by byl svět bez tuků skvělý. Omyl! Nejen, že by nebyl skvělý, ale byl by zhola nemožný. Sice nám způsobuje těžké chvíle před zrcadlem, ale ve své podstatě je pro život nepostradatelným. Tuky neboli lipidy jsou totiž nejen vydatným zdrojem a rezervoárem energie, ale podílí se také na stavbě biomembrán, jsou součástí stavby orgánových struktur, jsou výchozí látkou pro stavbu některých hormonů, žlučových kyselin aj., slouží jako tepelná a mechanická izolace (třeba ledvin) a také působí jako rozpouštědlo (především vitaminů A,D,E a K a jiných látek)...

Na rozdíl o sacharidů je metabolismus tuků podstatně složitější. Zpracování začíná až ve dvanáctníku (první část tenkého střeva). Malé množství enzymů je sice již v žaludku, ale pro jejich úspěch je důležitá přítomnost žlučových kyselin, jejichž vývod ústí právě až do dvanáctníku. Žlučové kyseliny totiž působí jako emulgátory (tj. snižují povrchové napětí) tuků. To v praxi znamená že v podstatě rozbíjejí velké tukové shluky na malé a snadno zpracovatelné kapénky. Vlastním substrátem pro výrobu energie jsou pak vyšší mastné karboxylové kyseliny. Nepatrně jinak je tomu u kojenců, kteří mají mnohem větší aktivitu lipáz (enzymů štěpících tuky). Ti tedy mohou přijímat mnohem více tuků, ale za to hůře zpracovávají bílkoviny. Proto je důležité, aby pokud možno nepřecházeli předčasně na kravské mléko a zůstali na mléce mateřském. Totiž obsahuje hodně sacharidů a tuků a málo bílkovin. Ty navíc brzdí zpracování přijatého tuku.

Tuky se samozřejmě jen okamžitě nespalují (jako je tomu třeba u jednoduchých sacharidů), ale také se ukládají. Ukládají se do speciálních buněk zvaných adipocyty. Při vysokém obsahu tuku nakonec jediná kapénka vyplní prakticky celý obsah buňky a naopak. Předpokládalo se, že množství a rozložení adipocytů po těle je dědičná záležitost (to znamená že rozložení a teoreticky i obsah tuku v těle by měl být geneticky daný). Ukládání tuku podporuje jednak zvýšený příjem především jednoduchých cukrů, jednak příjem živočišných tuků.

Dobrou zprávou je, že se v současnosti věří, že jde o záležitost ovlivnitelnou, a to nejen v dětství, nýbrž i v dospělosti, což bylo dříve téměř nemyslitelné. Jinak i přeměna tukové tkáně oproti předpokladům je celkem svižná. Mluvím teď především o hnědém útrobním tuku. Podkožní tuk je totiž co do metabolismu podstatně méně aktivní. Dobrá zpráva je, že objem obou se dá snížit, a to v případě, kdy výdej energie převažuje nad příjmem (to znamená jednak dlouhotrvající výkony, jednak dlouhodobý půst). Mimo to se tuk ještě ukládá do svalů jako pohotovostní zásoba energie (jelikož zásoby glykogenu jsou malé a vydrží krátkou dobu). To ovšem funguje jen v případě, že mitochondrie (buněčné organely, které mají za úkol výrobu energie) mají k dispozici dostatek kyslíku a karnitinu (to je důležité především pro rýsovací dietu). Karnitin umíme dodat tělu uměle pomocí doplňků výživy podporujících odbourávání tuků.

Průměrné nutriční informace
z toho nasycené mastné kyseliny

nasycené mastné kyseliny (NMK neboli angl. SFA). Zmíněné nasycenosti mastných kyselin souvisí s dvojnými vazbami. Ty můžeme nalézt pouze u mononenasycených (jedna dvojná vazba v řetězci) a polynenasycených (dvě a více dvojných vazeb) mastných kyselin. Mastné kyseliny můžeme dále dělit mimo jiné také dle délky řetězce, respektive podle počtu atomů uhlíku.


Mastné kyseliny s C4 – C10

Mastné kyseliny s nízkým počtem atomů uhlíku mají velmi dobrou vstřebatelnost, jelikož se skrze střevní stěnu dostávají prostou difúzí. Na rozdíl od vyšších mastných kyselin se z nich nevytvářejí tuky a přecházejí rovnou do jater, kde se za tvorby energie přeměňují na oxid uhličitý a vodu. [1]


Mastné kyseliny s C12 – C16

Tyto mastné kyseliny působí v organismu spíše negativně, jelikož mají patrný vliv na hladinu cholesterolu (cholesterolémii), a to jak toho celkového, tak i na cholesterolové frakce typu LDL a HDL.

Mastná kyselina laurová má negativní vliv na hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Toto zvýšení je způsobeno sníženým počtu LDL receptorů, které tak můžou navázat pouze omezené množství LDL frakce. Přebytečné molekuly LDL cholesterolu plavou v krvi a zvyšují tak riziko rozvinu aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Kyselina laurová dle výzkumů neovlivňuje frakci HDL cholesterolu, ale mohla by být jistým prekurzorem pro vznik omega-3 mastných kyselin, pokud jich nemá člověk ve stravě dostatek. Pro potvrzení této informace je ale potřeba dalších studií.

Kyselina myristová má největší vliv na cholesterolémii. Zvyšuje jak hladinu LDL cholesterolu, tak i hladinu HDL cholesterolu.

Posledním zástupcem této skupiny mastných kyselin je kyselina palmitová. Spolu s kyselinou stearovou se jedná o jednu z nejvíce zastoupených NMK ve výživě člověka. Co se týče cholesterolu, tak kys. palmitová zvyšuje hladinu obou frakcí, a tím i hladinu celkového cholesterolu. Dle některých zdrojů kyselina palmitová reguluje také hladinu některých hormonů, ovlivňuje imunitní funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci. Z tohoto důvodu by se měli diabetici vyhýbat potravinám bohatým na tuto mastnou kyselinu.


Kyselina stearová

Na rozdíl od ostatních nasycených MK, které jsou popsány výše, disponuje kyselina stearová odlišným chováním v organismu. Tato mastná kyselina s 18 atomy uhlíku má vítaný vliv na hladinu LDL cholesterolu, kterou dokáže mírně snižovat. HDL cholesterol v jejím případě zůstává nedotčený, ale vzhledem k tomu, že snižuje celkovou hladinu cholesterolu, považuje se její vliv za příznivý, protože zlepšuje poměr mezi LDL a HDL frakcí. Dále bylo prokázáno, že kys. stearová zvyšuje inzulinosenzitivitu.

Příjem nasycených MK by měl být do 10 % z celkového denního energetického příjmu.


Každá mastná kyselina se skládá z prvků uhlíku, vodíku a kyslíku. Z chemického hlediska jsou mastné kyseliny konkrétně karboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem.


Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny neobsahují dvojnou vazbu. Jejich obecnou chemickou stavbu můžeme vyjádřit takto: CH3 – (CH2)n – COOH

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B2 - riboflavin

Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín B5 - kyselina pantothenová

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem. Je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů. Velké dávky kyseliny pantotenové mohou způsobit průjem.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín B11 - cholin

Je forma vitaminu B9 (kyselina listová), jedna z pěti folátů nezbytná pro člověka a nyní známá jako "faktor růstu kuřat".
V současné době je málo známo o vitamínu B11.

Je však známo jako faktor S a má podobné vlastnosti jako vitamín B10 (PABA). Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že vitamín B11 je ve skutečnosti směs látek.


Proč potřebujete vitamín B11?

Funkce kyseliny pteryl-hepta-glutamové v:

Syntézy DNA a RNA
Buněčné dělení
Vývoj nervového systému plodu


Podmínky, o kterých se domníváme, že souvisejí s nedostatkem vitaminu B11?

Nedostatek chuti k jídlu
Ztráta váhy
Nevolnost a zvracení
Průjem
Nižší odolnost
Únava
Některé typy srdečních stavů


Dávky

Není k dispozici pro suplementaci, ale vitamín B11 se nachází v měkkých orgánech (játra, srdce a ledviny), červené maso, drůbež, ryby, mléko, sýry a vejce.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B2 - riboflavin

Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín B5 - kyselina pantothenová

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem. Je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů. Velké dávky kyseliny pantotenové mohou způsobit průjem.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín B11 - cholin

Je forma vitaminu B9 (kyselina listová), jedna z pěti folátů nezbytná pro člověka a nyní známá jako "faktor růstu kuřat".
V současné době je málo známo o vitamínu B11.

Je však známo jako faktor S a má podobné vlastnosti jako vitamín B10 (PABA). Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že vitamín B11 je ve skutečnosti směs látek.


Proč potřebujete vitamín B11?

Funkce kyseliny pteryl-hepta-glutamové v:

Syntézy DNA a RNA
Buněčné dělení
Vývoj nervového systému plodu


Podmínky, o kterých se domníváme, že souvisejí s nedostatkem vitaminu B11?

Nedostatek chuti k jídlu
Ztráta váhy
Nevolnost a zvracení
Průjem
Nižší odolnost
Únava
Některé typy srdečních stavů


Dávky

Není k dispozici pro suplementaci, ale vitamín B11 se nachází v měkkých orgánech (játra, srdce a ledviny), červené maso, drůbež, ryby, mléko, sýry a vejce.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B2 - riboflavin

Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín B5 - kyselina pantothenová

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem. Je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů. Velké dávky kyseliny pantotenové mohou způsobit průjem.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín B11 - cholin

Je forma vitaminu B9 (kyselina listová), jedna z pěti folátů nezbytná pro člověka a nyní známá jako "faktor růstu kuřat".
V současné době je málo známo o vitamínu B11.

Je však známo jako faktor S a má podobné vlastnosti jako vitamín B10 (PABA). Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že vitamín B11 je ve skutečnosti směs látek.


Proč potřebujete vitamín B11?

Funkce kyseliny pteryl-hepta-glutamové v:

Syntézy DNA a RNA
Buněčné dělení
Vývoj nervového systému plodu


Podmínky, o kterých se domníváme, že souvisejí s nedostatkem vitaminu B11?

Nedostatek chuti k jídlu
Ztráta váhy
Nevolnost a zvracení
Průjem
Nižší odolnost
Únava
Některé typy srdečních stavů


Dávky

Není k dispozici pro suplementaci, ale vitamín B11 se nachází v měkkých orgánech (játra, srdce a ledviny), červené maso, drůbež, ryby, mléko, sýry a vejce.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B2 - riboflavin

Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín B5 - kyselina pantothenová

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem. Je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů. Velké dávky kyseliny pantotenové mohou způsobit průjem.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín B11 - cholin

Je forma vitaminu B9 (kyselina listová), jedna z pěti folátů nezbytná pro člověka a nyní známá jako "faktor růstu kuřat".
V současné době je málo známo o vitamínu B11.

Je však známo jako faktor S a má podobné vlastnosti jako vitamín B10 (PABA). Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že vitamín B11 je ve skutečnosti směs látek.


Proč potřebujete vitamín B11?

Funkce kyseliny pteryl-hepta-glutamové v:

Syntézy DNA a RNA
Buněčné dělení
Vývoj nervového systému plodu


Podmínky, o kterých se domníváme, že souvisejí s nedostatkem vitaminu B11?

Nedostatek chuti k jídlu
Ztráta váhy
Nevolnost a zvracení
Průjem
Nižší odolnost
Únava
Některé typy srdečních stavů


Dávky

Není k dispozici pro suplementaci, ale vitamín B11 se nachází v měkkých orgánech (játra, srdce a ledviny), červené maso, drůbež, ryby, mléko, sýry a vejce.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Vitamíny a minerály
Vitamín B1 - thiamin

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě.Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Vitamin B1 (thiamin, někdy zvaný také aneurin) je rozpustný ve vodě. Vyskytuje se v lidském organismu ve vázaných formách. Účastní se přeměny cukrů v organismu a je významný také při přeměně alfa-oxokyselin. Thiamin je pravidelnou složkou multivitaminových přípravků. Používá se jako ochrana před nedostatkem tohoto vitaminu v těle nebo při prokázaném nedostatku tohoto vitaminu, tj. při hypovitaminóze, která se projevuje únavou, často ztrátou chuti k jídlu, svalovou slabostí, závratěmi, bolestmi v kloubech, poruchami růstu, bolest hlavy,záněty nervů, zrychlením srdeční činnosti, poklesem krevního tlaku, psychickými a nervovými poruchami. Jako doplňkové léčivo se používá také při zánětech nervů projevujících se u alkoholiků a těhotných žen, při léčbě hnisavých zánětů vlasových míšků čili tzv. furunklů, při pásovém oparu, u roztroušené sklerózy a také při terapii léčivy, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B.Nepodáváme při přecitlivělosti na thiamin.Pozor na alergické kožní rekce (senná rýma, kopřivka).Jeho vstřebávání snižuje například-současně podávaná antibiotika a nebo jiná chemoterapeutika.Denní potřeba je asi 1,5 mg u dospělých a udětí 0,25-1,5 mg.Pokud, ale doporučí tento vitamin lékař může se pohybovat až 25-100 mg. V těhotenství a při kojení není podávání zakázáno. Nejlepším zdrojem jsou brambory, droždí, fazole, obiloviny, vepřové maso, lískové oříšky, drůbež a ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B2 - riboflavin

Riboflavin je důležitý pro dobrý stav kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Jelikož má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu.

Vitamin B2 neboli riboflavin patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě. Je součástí řady enzymových systémů, podílí se téměř na všech oxidoredukčních procesech, které probíhají v buňkách.
Používá se v kombinaci s jinými vitaminy skupiny B při nedostatku těchto vitaminů v těle, tj. v období jeho zvýšené spotřeby - růstu, puberty, zvýšené fyzické námaze, při rekonvalescenci, únavě, celkovém vyčerpání, při jednostranné dlouhotrvající nepřiměřené stravě, u pacientů s rychlým úbytkem na tělesné váze. Léčebně se používá také u zánětu jazyka, u kožního onemocnění charakteristického výtokem mazu, u rozsáhlých popálenin, u dlouhotrvajících horečnatých stavů, při zánětech ústních koutků a při rekonvalescenci po zánětlivých chorobách. Nepodáváme při stavech přecitlivělosti na riboflavin. Při použití vyšších dávek tohoto vitaminu může dojít ke svědění a k výskytu kvalitativně změněné citlivosti jedince, popř. ke žlutému zabarvení moče, které je způsobeno vylučováním nevyužitého vitaminu B2. Denní potřeba riboflavinu u člověka je 1,5-1,8 mg, vyšší potřeba je v období těhotenství, kojení a období růstu. Doporučovaná denní dávka při hypovitaminozách je 10-30 mg riboflavinu perorálně. Dětem od tří do 12 let denní dávka pouze do 10 mg. Dětem mladším 3 let by neměla být tato účinná látka aplikována. Dávkování bývá převážně individuální, konzultovat s lékařem! Zvýšené požadavky všech vitaminů jsou v období těhotenství a při kojení. O vhodnosti užívání směsí vitaminů je třeba se poradit s lékařem.Hlavními zdroji riboflavinu je pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamíny a minerály
Vitamín B3 - niacin

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin někdy nazývaný nikotinamid, bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Napomáhá při likvidaci některých složek cholesterolu a tuků v těle.
Denní doporučená dávka je 16 mg. Množství pro dospělé se toleruje maximálně do 35 mg/den. Větší množství potřebují těhotné a kojící ženy, a např. lidé s onemocněním ledvin. Při pití alkoholu a požívání většího množství sladkostí potřeba roste.Pozor na předávkování!!!Příznakem pak může být zarudlá kůže, pocity horka, zvýšení aktivity krve.
Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např.: nespavost, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, bolestivost jazyka a sliznice ústní dutiny, bolesti břicha, atd.
Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, sardinky, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Funkce:

- je součástí důležitých koenzymů v metabolismu sacharidů, mastných kyselin a aminokyselin (NAD a NADP)
- udržuje normální tělesný růst a přiměřenou zásobu energie
- podporuje syntézu žlucových solí, nutných pro trávení tuku a vstrebávání živin rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E a K)
- reguluje syntézu hormonu (tyroxin, inzulin, rustový hormon)
- působí hlavne v játrech, kuži, strevech a kostní dřeni podporuje metabolismus tuků a přispívá k útlumu tvorby cholesterolu a triglyceridů

Příznaky nedostatků:

- pelagra (kožní záněty, průjem, postižení sliznic, depresivní psychóza, demence)
- vyčerpání
- mírné kožní vyrážky
- průjem, podráždění
- bolest hlavy, příznaky imitující úžeh
- ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku

Vitamíny a minerály
Vitamín B5 - kyselina pantothenová

Aktivní forma kyseliny pantothenové je koenzym A. Ten je v organismu nutný při metabolismu sacharidů a lipidů a při syntéze životně důležitých látek (aminokyselin, hormonů, hemoglobinu, acetylcholinu a mnoha dalších).

Název kyseliny pantotenové, označované také jako vitamin B5, znamená „všude se nacházející“. Kyselina pantotenová je skutečně přítomna ve všech tělesných tkáních. Je totiž součástí velmi důležitého koenzymu A, který se zúčastňuje biologicky důležitých reakcí při metabolismu cukrů a tuků. Kromě toho je tento vitamin důležitý pro tvorbu mastných kyselin, steroidních látek, porfyrinů, vitaminů a aminokyselin v těle a je zodpovědný za metabolismus rychle se obnovujících buněk kůže a sliznic.Používá se při nedostatku vitaminu v těle, jako součást polyvitaminových přípravků slouží také k odstranění únavy, při předrážděnosti, při poruchách spánku. Lokálně se tento vitamin používá na urychlení hojení ran, při likvidaci zánětlivých procesů sliznice. Používá se k léčbě povrchových a mechanických poškozeních kůže bez infekčních ložisek. Při nedostatku tohoto vitaminu dochází k degeneraci nervů a svalů, proto slouží jako doplňkové léčivo při zánětech četných nervů, u svědivých kožních projevů, také u zánětů horních cest dýchacích, u zánětu dutiny ústní a hltanu - tedy všude tam, kde je nutné udržet funkci rychle se obnovujících buněk sliznic a kůže. Nepodáváme při přecitlivělosti na kyselinu pantothenovou, opatrnosti je třeba při léčbě streptomycinem. Denní potřeba pro člověka se odhaduje na 10-20 mg vzhledem k tomu, že lidský organismus přijímá značné množství vitaminu potravou. Současně s komplexem jiných vitaminů k harmonizaci organismu postačí denní dávka 10 mg, k terapeutickému použití se ústně mohou podávat násobně vyšší dávky až 100 mg i více dospělým a dětem starším 12 let, u dětí mladších se dávky snižují na 25-50 mg v závislosti na věku. Nejdříve, ale vždy konzulujeme s lékařem. Je obsažena především ve vejcích, rybách, mléku a mléčných výrobcích, cereáliích a celozrnném pečivu, zelenině, zejména košťálovinách (zelí, kapusta) i dalších potravinách, které jsou zdrojem B vitaminů. Velké dávky kyseliny pantotenové mohou způsobit průjem.

Vitamíny a minerály
Vitamín B6 - pyridoxin

Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci. Svalová fosforylasa váže 70-80% celkového množství vitamínu B6 v lidském těle.

Vitamin B6, pyridoxin, se skládá ze tří forem - pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů B a je nesmírně důležitý jako koenzym pro řadu metabolických (dekarboxylačních a transaminačních) přeměn v těle. Používá se jako prevence nedostatku vitaminu z potravy, při zvýšené potřebě vitaminu u těhotných a kojících žen, pak k léčbě sníženého množství pyridoxinu v těle, což se projevuje především zvýšenou nervosvalovou dráždivostí vedoucí u dětí až ke křečem, mazotokovými změnami kůže, záněty sliznice dutiny ústní. Účinná je jeho aplikace také při chudokrevnosti a při nervových obtížích. Jako doplňková látka se používá také při toxických projevech ozáření a při dlouhodobé terapii perorálními antikoncepčními přípravky, penicilaminem, isoniazidem a hydralazinem. Nepodáváme při přecitlivělosti na pyridoxin. Profylaktické podávání pyridoxinu se pohybuje do 5 mg denně, tato dávka je však snížena při použití směsi s jinými vitaminy a minerálními solemi do O,5-2 mg. Terapeutické dávkování bývá individuální. Obvyklá terapeutická perorální dávka 20 - 40 mg denně, u některých typů anémií se může dávka zvýšit až na 500 mg pyridoxinu/den. Při výskytu neobvyklých reakcí se poraďte s lékařem! Dávky v období těhotenství a při kojení také konzultovat s lékařem! Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby. Příznaky nedostatku mohou být nervové poruchy, anémie (chudokrevnost), ztráta vlasů, porucha imunitního systému, růstu, svalů.

Pozor rizikové skupiny!!!

- cukrovka (diabetes mellitus)
- kuřáci
- nedostatek hořčíku
- příjem B6 je většinou provázen nedostatkem i ostatních B vitaminů, ve věkové skupině 19 až 35 let a u osob zneužívajících alkohol
- více vitaminu B6 je třeba při zvýšeném příjmu bílkovin (20 mg/g bílkoviny) a tuků ve stravě, v těhotenství, při kojení, chronické dialýze, v případě poruchy vstřebávání živin (malabsorpce), při chronickém užívání léků (např. antikoncepčních tabletek, izoniazidu, D-penicilaminu, kortizonu), při nespavosti a podrážděnosti.

Vitamíny a minerály
Vitamín B11 - cholin

Je forma vitaminu B9 (kyselina listová), jedna z pěti folátů nezbytná pro člověka a nyní známá jako "faktor růstu kuřat".
V současné době je málo známo o vitamínu B11.

Je však známo jako faktor S a má podobné vlastnosti jako vitamín B10 (PABA). Z tohoto důvodu bylo zjištěno, že vitamín B11 je ve skutečnosti směs látek.


Proč potřebujete vitamín B11?

Funkce kyseliny pteryl-hepta-glutamové v:

Syntézy DNA a RNA
Buněčné dělení
Vývoj nervového systému plodu


Podmínky, o kterých se domníváme, že souvisejí s nedostatkem vitaminu B11?

Nedostatek chuti k jídlu
Ztráta váhy
Nevolnost a zvracení
Průjem
Nižší odolnost
Únava
Některé typy srdečních stavů


Dávky

Není k dispozici pro suplementaci, ale vitamín B11 se nachází v měkkých orgánech (játra, srdce a ledviny), červené maso, drůbež, ryby, mléko, sýry a vejce.

Vitamíny a minerály
Vitamín C

Významný antioxidant. Zlepšuje odolnost organismus proti infekcím a nepříznivým zevním vlivům.

Vitamin C neboli kyselina askorbová je látka lehce ve vodě rozpustná. Je důležitou antioxidační látkou pro lidské tělo a je součástí řady dějů při výměně látkové v organismu. Má význam při syntéze kolagenu v pojivové tkáni, při přeměně některých aminokyselin v játrech, při syntéze steroidů v nadledvinkách, ve stimulaci dějů, které probíhají v mozku a při skladování železa v těle. Člověk si nedovede kyselinu askorbovou v těle vytvořit, je závislý na jejím příjmu potravou. Používá se k profylaxi s cílem udržet si správnou hladinu tohoto vitaminu v těle nebo při léčbě hypovitaminózy, tj. nedostatku tohoto vitaminu zejména u dětí, starších osob, kuřáků a alkoholiků. Při hypovitaminóze dochází k poškození krevních kapilár na místě buněčné výstelky, k poškození zubního lůžka, krvácení dásní, špatné hojivosti ran nebo se nedostatek vitaminu C projevuje únavností, slabostí, bolestmi v kostech, povadlou kůží. Kyselina askorbová se podává její při zvýšené spotřebě v těle, jako jsou např. virová onemocnění, stres, chlad a těžká práce. Vitaminu C se užívá také v období po nemoci, operaci a v těhotenství. Používá se také jako doplňkové léčivo při otravách některými dusíkatými barvivy. Nepodáváme při přecitlivělost na vitamin C, při výskytu ledvinných kamenů, při podávání sulfonamidů je nezbytné poradit se s lékařem! Pozor na příjem vysokých dávek vitaminu C nad 1- 2 g denně může vést k dráždění sliznice žaludku a jícnu, provázené někdy průjmy, bolestmi hlavy, slabostí, nespavosí, dále ke zvýšenému okyselení moče a ke tvorbě ledvinných oxalátových kaménků, k úbytku vitaminu B12 v těle a ke zvýšení hladiny cholesterolu. U alergiků se ojediněle může objevit kopřivka.Doporučená denní perorální dávka je okolo 50 mg (25-75 mg) denně pro dospělé a dětí nad 10 let. Dětem vevěku 3-10 let se doporučuje dávka poloviční. Potřeba vitaminu C se však značně zvyšuje při infekčních nemocech. Terapeutické dávky jsou vyšší v rozmezí 100-1000 mg denně. Dávku vitaminu C v průběhu těhotenství a období kojení konzultujte slékařem! Při podání vyšších dávek se vitamin C v těle nehromadí, jeho přebytek se vyloučí močí. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, kapusta, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Vitamín C je v těle důležitý především pro:

- činnost imunity
- metabolismus vápníku
- pojivové tkáně, kolagen
- stěny cév
- zubní dáseň
- zpracování tuků
- pevnou, hladkou kůži
- silné vlasy
- zrakovou ostrost
- pozitivní náladu
- zdravé nervy
- koncentrační schopnosti
- spánek
- překonání stresu

Vitamíny a minerály
Vitamín E - tokoferol

Vitamín E blahodárně působí na nervovou soustavu, na sexuální výkonnost. Je skvělým prostředkem na rozšiřování cév, navíc má močopudné (diuretické) účinky a je vhodný i na snižování krevního tlaku.

Vitamin E je v tucích rozpustný vitamin. Chemicky ho tvoří skupina tokoferolů, v lécích se používá biologicky nejúčinnější alfa-tokoferol. Působí jako ochranná složka buněčných membrán. Používá se k prevenci a léčbě nedostatku vitaminu E v organismu, k prevenci vývojových poruch plodu, k doplnění zásoby vitaminu po operacích, při těžkých onemocněních, v rekonvalescenci a při větší zátěži. Jako doplňkové léčivo u neplodnosti, jako podůrný lék hormonální léčby menstruačního cyklu, při klimakterických obtížích, při svalové ochablosti, ve stomatologii ke zlepšení stavu dásní, k prevenci parodontózy, jako podpůrný prostředek při onemocnění kloubového aparátu, při nervových obtížích, při poruchách sliznic dýchacích a polykacích cest. Nepodáváme při přecitlivělosti na vitamin E, hrozí vysoké riziko uvolnění krevních sraženin, v prvních třech měsících těhotenství, u dětí do 3 let.
Snášenlivost vitaminu E je dobrá, pouze při dlouhodobém užívání nebo při vysoké dávce mohou vzniknout zažívací obtíže, únava, slabost a bolesti hlavy. Podávání vysokých dávek vitaminu E může mít za následek zhoršenou poruchu srážlivosti krve, která je vyvolaná nedostatkem vitaminu K. Dávkování - minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař. Opatrnosti je třeba při podávání dětem mladším 12 let a u osob, které používají perorálně podávané přípravky proti krevní srážlivosti a u žen s dlouhodobým užíváním antikoncepčních přípravků. Při výskytu nežádoucích účinků se poraďte s lékařem!Při současném používání přípravků s vitaminy nebo s minerály je také nutná konzultace s lékařem! Zdrojem vitaminu E jsou například rostlinné oleje, ořechy, mandle, celozrnné produkty a listová zelenina(zelí, špenát).

Vitamíny a minerály
Vitamín B7 - Vitamin H - biotin

Biotin v našem funguje jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Slouží k látkové výměně tuků a bílkovin. Podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle. Účastní se při tvorbě mastných kyselin, které jsou součástí stěny každé buňky.
Až časem byl zařazen do skupiny vitamínů.Trvalo to přibližně 40 let. Jde o bezbarvý ve vodě rozpustný vitamín který připívá k funkci některých enzymů. Vyskytuje se především v potravinách. Mezi zdroje bohaté na biotin patří játra, ledviny, vaječné žloutky, ale také sojové body, ořechy, špenát, houby čočka, ovoce, cereálie a chléb. Je esenciálním kofaktorem čtyř karboxyláz, které katalyzují důležité procesy v organizmu.

Funkce biotinu:
- účastní se glukogenogeneze a zásobování meziprodukty v citrátovém cyklu
- podílí se na syntéze mastných kyselin
- je zapojen do katabolismu leucinu a propionátu

Aminokyselinové spektrum
Kyselina asparagová

Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii.

Aminokyselinové spektrum
L-Alanin

Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin.

Aminokyselinové spektrum
L-Arginin

Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze.

Aminokyselinové spektrum
L-Cystein

Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS.

Aminokyselinové spektrum
L-Glycin

Aminokyselina - slouží k syntéze jiných aminokyselin, součástí hemoglobinu a cytochromů (enzymů důležitých ke tvorbě energie), má uklidňující efekt, vzniká z něj glukagon, který stimuluje tvorbu glykogenu, jedna ze složek při tvorbě kreatinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Fenylalanin

Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu.

Aminokyselinové spektrum
L-Glutamin

Nejhojněji se vyskytující aminokyselina, hraje klíčovou roli pro svalovou hmotu, v imunitním systému, důležitý zdroj energie pro ledviny, střeva a játra při dietách.

Aminokyselinové spektrum
L-Histidin

Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Isoleucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby.

Aminokyselinové spektrum
L-Leucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny).

Aminokyselinové spektrum
L-Prolin

Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu.

Aminokyselinové spektrum
L-Serin

Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek.

Aminokyselinové spektrum
L-Threonin

Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém.

Aminokyselinové spektrum
L-Lysin

Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv.

Aminokyselinové spektrum
L-Methionin

Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu.

Aminokyselinové spektrum
L-Tryptofan

Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese.

Aminokyselinové spektrum
L-Tyrosin

Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku.

Aminokyselinové spektrum
L-Valin

Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.

Aminokyselinové spektrum
Kyselina asparagová

Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii.

Aminokyselinové spektrum
L-Alanin

Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin.

Aminokyselinové spektrum
L-Arginin

Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze.

Aminokyselinové spektrum
L-Cystein

Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS.

Aminokyselinové spektrum
L-Glycin

Aminokyselina - slouží k syntéze jiných aminokyselin, součástí hemoglobinu a cytochromů (enzymů důležitých ke tvorbě energie), má uklidňující efekt, vzniká z něj glukagon, který stimuluje tvorbu glykogenu, jedna ze složek při tvorbě kreatinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Fenylalanin

Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu.

Aminokyselinové spektrum
L-Glutamin

Nejhojněji se vyskytující aminokyselina, hraje klíčovou roli pro svalovou hmotu, v imunitním systému, důležitý zdroj energie pro ledviny, střeva a játra při dietách.

Aminokyselinové spektrum
L-Histidin

Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Isoleucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby.

Aminokyselinové spektrum
L-Leucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny).

Aminokyselinové spektrum
L-Prolin

Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu.

Aminokyselinové spektrum
L-Serin

Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek.

Aminokyselinové spektrum
L-Threonin

Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém.

Aminokyselinové spektrum
L-Lysin

Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv.

Aminokyselinové spektrum
L-Methionin

Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu.

Aminokyselinové spektrum
L-Tryptofan

Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese.

Aminokyselinové spektrum
L-Tyrosin

Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku.

Aminokyselinové spektrum
L-Valin

Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.

Aminokyselinové spektrum
Kyselina asparagová

Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii.

Aminokyselinové spektrum
L-Alanin

Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin.

Aminokyselinové spektrum
L-Arginin

Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze.

Aminokyselinové spektrum
L-Cystein

Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS.

Aminokyselinové spektrum
L-Glycin

Aminokyselina - slouží k syntéze jiných aminokyselin, součástí hemoglobinu a cytochromů (enzymů důležitých ke tvorbě energie), má uklidňující efekt, vzniká z něj glukagon, který stimuluje tvorbu glykogenu, jedna ze složek při tvorbě kreatinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Fenylalanin

Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu.

Aminokyselinové spektrum
L-Glutamin

Nejhojněji se vyskytující aminokyselina, hraje klíčovou roli pro svalovou hmotu, v imunitním systému, důležitý zdroj energie pro ledviny, střeva a játra při dietách.

Aminokyselinové spektrum
L-Histidin

Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Isoleucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby.

Aminokyselinové spektrum
L-Leucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny).

Aminokyselinové spektrum
L-Prolin

Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu.

Aminokyselinové spektrum
L-Serin

Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek.

Aminokyselinové spektrum
L-Threonin

Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém.

Aminokyselinové spektrum
L-Lysin

Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv.

Aminokyselinové spektrum
L-Methionin

Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu.

Aminokyselinové spektrum
L-Tryptofan

Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese.

Aminokyselinové spektrum
L-Tyrosin

Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku.

Aminokyselinové spektrum
L-Valin

Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.

Aminokyselinové spektrum
Kyselina asparagová

Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii.

Aminokyselinové spektrum
L-Alanin

Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin.

Aminokyselinové spektrum
L-Arginin

Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze.

Aminokyselinové spektrum
L-Cystein

Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS.

Aminokyselinové spektrum
L-Glycin

Aminokyselina - slouží k syntéze jiných aminokyselin, součástí hemoglobinu a cytochromů (enzymů důležitých ke tvorbě energie), má uklidňující efekt, vzniká z něj glukagon, který stimuluje tvorbu glykogenu, jedna ze složek při tvorbě kreatinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Fenylalanin

Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu.

Aminokyselinové spektrum
L-Glutamin

Nejhojněji se vyskytující aminokyselina, hraje klíčovou roli pro svalovou hmotu, v imunitním systému, důležitý zdroj energie pro ledviny, střeva a játra při dietách.

Aminokyselinové spektrum
L-Histidin

Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Isoleucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby.

Aminokyselinové spektrum
L-Leucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny).

Aminokyselinové spektrum
L-Prolin

Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu.

Aminokyselinové spektrum
L-Serin

Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek.

Aminokyselinové spektrum
L-Threonin

Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém.

Aminokyselinové spektrum
L-Lysin

Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv.

Aminokyselinové spektrum
L-Methionin

Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu.

Aminokyselinové spektrum
L-Tryptofan

Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese.

Aminokyselinové spektrum
L-Tyrosin

Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku.

Aminokyselinové spektrum
L-Valin

Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.

Aminokyselinové spektrum
Kyselina asparagová

Aminokyselina - součást svalového metabolismu, zvyšuje vytrvalost a energii.

Aminokyselinové spektrum
L-Alanin

Aminokyselina - hlavní součást pojivových tkání, klíčová látka metabolismu glukózy, umožňuje dodávat svalům energii z aminokyselin.

Aminokyselinové spektrum
L-Arginin

Aminokyselina - zvyšuje hladinu oxidu dusíku podporujícího růst svalů, zvyšuje uvolňování inzulinu, glukagonu a růstových hormonů, významná složka svalového metabolismu, řídí uvolňování, transport a ukládání dusíku v těle, zpomaluje úbytek svalů po námaze.

Aminokyselinové spektrum
L-Cystein

Aminokyselina - chrání organismus před jedy, účinky alkoholu, tabáku, významný pro růst vlasů, zvyšuje hladinu glutathionu, zvyšuje imunitu vůči AIDS.

Aminokyselinové spektrum
L-Glycin

Aminokyselina - slouží k syntéze jiných aminokyselin, součástí hemoglobinu a cytochromů (enzymů důležitých ke tvorbě energie), má uklidňující efekt, vzniká z něj glukagon, který stimuluje tvorbu glykogenu, jedna ze složek při tvorbě kreatinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Fenylalanin

Aminokyselina - hlavní základní látka tyrosinu, zlepšuje náladu, zvyšuje bdělost, pomáhá při léčení deprese, zvyšuje hladinu enkefalinu, používá se při terapii bolesti, hlavní surovina k tvorbě kolagenu, potlačuje chuť k jídlu.

Aminokyselinové spektrum
L-Glutamin

Nejhojněji se vyskytující aminokyselina, hraje klíčovou roli pro svalovou hmotu, v imunitním systému, důležitý zdroj energie pro ledviny, střeva a játra při dietách.

Aminokyselinové spektrum
L-Histidin

Aminokyselina - nepostradatelná pro děti, výchozí látka nervového přenašeče histaminu, dipeptidů carnosinu a homocarnosinu.

Aminokyselinové spektrum
L-Isoleucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít k pokrytí zvýšené energetické potřeby.

Aminokyselinové spektrum
L-Leucin

Větvená aminokyselina, kterou mohou svaly využít v pokrytí zvýšené energetické potřeby, suplementace chrání svaly před odbouráváním, výchozí látka enkefalinu (omezuje bolesti podobně jako endorfiny).

Aminokyselinové spektrum
L-Prolin

Aminokyselina - hlavní úloha při tvorbě pojivové tkáně a stavbě srdečního svalu, hlavní součást kolagenu.

Aminokyselinové spektrum
L-Serin

Aminokyselina - důležitá při tvorbě energie, posiluje paměť a nervové funkce, důležitý při tvorbě imunoglobulinu a protilátek.

Aminokyselinové spektrum
L-Threonin

Aminokyselina - nedostatek způsobuje ukládání tuku v játrech, důležitá složka kolagenu, snížená hladina u vegetariánů, posiluje imunitní systém.

Aminokyselinové spektrum
L-Lysin

Aminokyselina - nízké hladiny brzdí syntézu bílkovin ve svalech a pojivových tkáních, působí proti virům, potřebný k tvorbě karnitinu, stimuluje tvorbu kolagenu, chrupavek a pojiv.

Aminokyselinové spektrum
L-Methionin

Aminokyselina - výchozí složka cysteinu, kreatinu a karnitinu, zvyšuje hladinu glutathionu.

Aminokyselinové spektrum
L-Tryptofan

Aminokyselina - výchozí látka nervového přenašeče serotoninu (uklidňuje), používá se k léčení nespavosti, stresu, úzkosti a deprese.

Aminokyselinové spektrum
L-Tyrosin

Aminokyselina, mozkový nutrient. Zlepšení psychické odolnosti při tělesné a duševní zátěži, podpora regenerace, výživa mozku a zraku, snižování krevního tlaku.

Aminokyselinové spektrum
L-Valin

Větvená aminokyselina rychle přecházející do svalů, ovlivňuje absorpci některých nervových přenašečů v mozku podobně jako tryptofan, fenylalanin a tyrosin.

Udává počet jednotlivých dávek výrobku v balení.

Udává celkovou hmotnost výrobku včetně jeho obalu.